Home

Historie je věda…

… ale dá se jí naučit a stojí to za to.

Vítejte na stránce věnované historii

Každý, kdo se chce o historii něco dozvědět, musí vědět, kde má hledat. Bez ohledu na to, zda je jeho cílem dobrá známka z vysokoškolské práce, středoškolské seminárky, příprava na přijímací zkoušky, příprava na vyučovací hodinu nebo prostě chce porozumět procesům, kterými minulost formovala jeho přítomnost. A není to snadné. Každý se tváří jako odborník na všechno, dějiny obzvlášť. Pulty se hemží knihami o minulosti, televizní program praská ve švech pod tlakem historických dramat, dokumentů a telenovel. Kde začít? Ráda bych vám to usnadnila.

V ideálním případě by to nebylo potřeba. V ideálním případě by každý na základní škole pod vlivem svého dějepisáře přišel do styku s dějepisnými příběhy, osahal si dějiny svého kraje a naučil se tázat se živých i neživých svědků minulosti. Na střední škole by pomalu porozuměl historickým procesům a lidem v minulosti, pochopil by, že dějiny a jejich interpretace nejsou statické a na vlastní kůži by si vyzkoušel práci s pramenem. Potom by poznal, kdy se mu v televizi snaží prodat názor založený na chybné interpretaci, kdy je jím manipulováno a věděl by, kde si svou tezi ověřit. A ti, kdo se zabývají dějinami na vysoké škole by hned po nástupu na univerzitu naběhli do knihoven, kde by si bez váhání vybrali literaturu, v seminářích by o ní živě diskutovali mezi sebou i s vyučujícím, který by je mohl vést k prohloubení toho, co už se dřív naučili. Z pedagogických fakult by tak vycházeli bezchybně připravení kantoři, kterým by nedostatek času nebránil dále své znalosti prohlubovat. Navíc by při přípravě inovativních materiálů bez váhání věděli, po jaké literatuře sáhnout a které internetové stránky s čistým svědomím doporučit studentům. V ideálním světě…

Realita je ale poněkud odlišná. A není snadné na někoho svalit vinu. Hodinová dotace dějepisu je malá, jeho prestiž ve společnosti nízká. Časové možnosti učitelů všech stupňů omezené. Úroveň výuky na všech stupních se navzájem liší. Dějepis není pro mladé tak atraktivní, jak by mohl být. Desinterpretace historických procesů na nás útočí ze všech stran. Studenti přicházejí na vysoké školy často nepřipraveni a než se rozkoukají, už odevzdávají své práce. A do toho všeho přijde epidemie, distanční výuka a zavřené knihovny. Pravda, že právě posledně zmíněná skutečnost mě motivovala k vytvoření těchto stránek.

Nejen v době krize by totiž bylo příjemné, kdyby více lidí umělo myslet jako historici. Méně bychom se všichni vztekali u sledování zpráv a na sebe navzájem na sociálních sítích i v realitě.

„Historik ví, že časy jsou těžké. Tisíciletá zkušenost ho ale poučuje o tom, že takové byly skoro vždy, a příliš se tedy nevzrušuje.“

Dušan Třeštík
Vytvořte vlastní web s WordPress.com
Začít